Z historie čokolády

Čokoláda je zajímavým produktem, který je zahalen mýty a tajemstvím. První čokoládu bychom v současnosti za čokoládu ani nepovažovali. Nebyla pevného skupenství jak ji známe dnes, ale jednalo se o tekutý, hořký a kořeněný nápoj.

Olmékové (1500-400 př. nl), byli pravděpodobně prvními pěstiteli kakaa a zároveň konzumovali kakaové boby. Tyto boby nazývali "kakawa" (předchůdce slova "kakao"). Oproti tomu název čokoláda pochází z aztécké kultury a vznikla ze slova „xocoatl“ (xococ = kyselý, atl = voda). Protože byl pro Evropany tento výraz obtížně vyslovitelný, přizpůsobili si jej na jeho současnou podobu, tedy čokoláda. Mayové a Aztékové míchali kakao, horkou vodou spolu s mnoha dalšími přísadami (kukuřičný škrob, paprika, med, chilli, vanilka). Výsledný nápoj byl považován za afrodiziakum a pila jej pouze vyšší vrstva. Nápoji byly přisuzovány i léčivé účinky. Tento nápoj byl ale velice hořký a pěnivý a měl k dnešní horké čokoládě ještě hodně daleko. Poslední aztécký vládce Montezuma prý dokonce nepil nic jiného. Nápoj mu musel být zásadně servírován ve zlatých šálcích. Za den vypil i kolem 50 šálků tohoto lahodného a povzbuzujícího nápoje. Montezuma  měl prý přes více než 960 milionů kakaových bobů uložených v císařské rezervě.   cocoa_beans1_500
     
cocoa_beans2_500   Od 7. do 16. století využívaly staré civilizace kakaové boby především jako platidlo, což je důkazem toho, že byly ve své době velice ceněné. Aztékové, podobně jako Mayové, přelévali nápoj z jedné nádoby do druhé, aby jej zpěnili. Nápoj byl také podáván nejkrásnějším otrokům, kteří byli vybráni coby lidské oběti pro aztécké obětní rituály. Měl zmírnit jejich smutek z blížící se smrti. Aztékové používali tedy kakaových bobů jako měny. Dokonce vybírali daně, které byly placeny v kakaových bobech.

 

Pro zajímavost uvádíme příklady směnného obchodu:

- za 1 bob bylo možné koupit rajče
- za 3 boby například avokádo a za 4 dýni
- za 10 bobů králíka, případně soudobou kurtizánu
- na koupi otroka nebo dostatečně vykrmeného krocana, bylo potřeba až 100 kakaových bobů

V roce 1517 Montezuma představil tento oblíbený nápoj domorodců španělskému objeviteli Hernánu Cortésovi. Zpočátku mu nápoj nechutnal, svou hořkokyselou chutí byl příliš nezvyklý pro mlsný jazýček Evropana, ale slazení medem chuť vylepšilo. Cortés si novinku velmi oblíbil a po deseti letech se vrátil z cest do Evropy s nákladem kakaa a vybavením potřebným k přípravě hnědého „zlata“ a začal zakládat kakaové plantáže. Španělsko se stalo kolébkou evropské čokoládové historie. Vznikaly zde první „chocolaterias“, tj. čokoládovny, kde se po celý den připravovala čerstvá horká čokoláda, jejíž konzumování se stalo módní záležitostí. V lepších kruzích bylo zvykem uctít vzácné hosty horkou čokoládou. Znuděné bohaté paničky po obědě pořádaly tzv. kakaové dýchánky. Čokoláda byla podávána ze stříbrných konviček a servírována v luxusním porcelánu. Pro Španěly se stala tím, čím byl a je pro Angličany čaj.

Španělé dovezli kakaové boby také na Trinidad, Haiti a ostrov Bioko u pobřeží západní Afriky. Ze kterého pak byla jedna kakaová bobule dovežena na pevninu, což máza důsledek, že se západní Afrika stala významným producentem kakaa. Pití horké čokolády se stávalo stále více populárním, přesto se ještě dalších 100 let Španělům podařilo uchovat tajemství tohoto nápoje. Poté jej objevil i zbytek Evropy. Postupem času se čokoládové šílenství rozšířilo do celého světa. Anglie i Francie a samozřejmě též Amerika, zcela propadly jejímu kouzlu. V roce 1763 se dokonce britští výrobci piva cítili tak ohroženi, že požadovali, aby výroba čokolády byla omezena a upravena zákonem.

Za to, že se v dnešní době můžeme zakousnout do tabulky čokolády a nemusíme pít pouze horká nápoj, vděčíme holandskému chemikovi Conradu van Houtenovi, který v roce 1828 sestrojil kakaový lis, jež byl schopen z bobu oddělit kakaové máslo a kakaový prášek. Tím bylo umožněno vyrábět čokoládu daleko levněji a stala se dostupnou všem společenským vrstvám, avšak stále byla konzumována pouze v tekutém stavu. Až v roce 1847 se objevila první, ne moc nekvalitní a hrudkovitá tabulka čokolády, která se vyráběla smícháním kakaového másla, kakaového prášku a cukru. V roce 1875 byla vyrobena první mléčná čokoláda přidáním kondenzovaného mléka a na pralinky si museli lidé počkat až do roku 1913.

Mezi další důležité mezníky v historii čokolády patří:

  • 1815: V Nizozemí založena první továrna na čokoládu v Evropě.

  • 1830: Byla vyvinuta technologie hnětení umožňující mísení čokolády s lískovými ořechy.

  • 1847: První tabulková čokoláda.

  • 1879: Švýcar Rudolf Lindt objevil proces konšování umožňující vyrábět jemnou čokoládu, která se rozplývá se na jazyku.

  • 1913: Švýcarská firma Séchaud Fils z Montreaux vyrobila první plněnou čokoládu.

  • 1930: firma Nestlé vyrobila první bílou čokoládu.

  • 1961: počátek výroby Nestlé Nesquick prášek s příchutí skořice – v současné době světově nejprodávanější čokoláda k pití.

  • 1984: Raymond Bonnet z Francie vytváří první čokoládovou kolekci.


V dnešní době by se mohlo zdát, že se čokoláda stala již všední záležitostí, ale opak je pravdou.  Stále ji považujeme za něco exkluzivního. V současné době trend ukazuje zpět k začátkům, k originálním a původním chutím a je kladen důraz na pěstované odrůdy kakaa, podobně jako při pěstování vinné révy u vína.

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.